Praha, 17. června 2026 – Závislostní chování a jeho důsledky se v Česku přímo dotýkají až poloviny populace. Největší zátěž představuje alkohol, tabák a v poslední době i digitální technologie. Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) upozorňuje, že dlouhodobě rostou zejména počty osob s problémy v důsledku užívání více látek současně, ale i počty osob vyhledávajících léčbu v souvislosti s konzumací alkoholu a užíváním psychoaktivních léků.
Souhrnná zpráva o závislostech v ČR každoročně mapuje trendy v užívání legálních i nelegálních látek a v nelátkových závislostech. Vyplývá z ní například fakt, že ročně vyhledá odbornou pomoc a léčbu závislostí až 100 tisíc osob. Kapacity adiktologických služeb jsou přitom dlouhodobě nedostatečné a ve spojení s rostoucí poptávkou po odborné pomoci to vede k dlouhým čekacím dobám na vstup do léčby. I přesto se podařilo v ČR, v rámci evropského srovnání, dlouhodobě snížit výskyt infekcí spojených s užíváním drog i úmrtí v důsledku předávkování, což potvrzuje dobré pokrytí služeb a minimalizaci rizik.
„Čísla, která vyplývají z průzkumů jsou varující. Více než 70 % Čechů užívá některou z návykových látek a téměř polovina populace se nachází v riziku závislosti. Jde především o nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření a nadužívání psychoaktivních léků,“ říká Josef Radimecký, místopředseda rady APAS.
Závislostní chování má za následek vysoké zdravotní, společenské, ale i závažné sociální důsledky – na nemoci spojené s kouřením ročně zemře 16–18 tis. osob, zdravotním komplikacím navazujícím na nadměrné pití alkoholu podlehne 6–7 tis. osob a odhadem celkem tisíc osob zemře v souvislosti s problematickým užíváním psychoaktivních léků anebo užíváním nelegálních drog.
„V oblasti alkoholu čelíme epidemii a nemáme prostředky, kterými se jí můžeme bránit. Závislost na těchto látkách představuje vážnou hrozbu pro naši společnost. Velmi ohroženou skupinou jsou totiž i děti a dospívající mládež. Z našich dat vyplývá, že opakovanou zkušenost s alkoholem má už na základní škole, 35 % desetiletých dětí ochutná alkohol například v rámci rodinných oslav, pravidelně jej konzumuje 24 % 11letých a 44 % 13letých dětí. U 15letých je toto číslo dokonce 73 % a každé desáté dítě přiznává zkušenost s opilostí,” vysvětluje Radimecký.
Stále vysoký zůstává počet denních kuřáků tradičních cigaret, denně si ji zapálí až 23 % populace, tedy okolo 2,5 milionu lidí. Stále populárnější e-cigarety používá až 1 milión lidí, zahřívaný tabák o polovinu méně (550 tis.) a po nikotinových sáčcích na denní bázi sáhne až 275 tisíc lidí.
Zpráva také upozorňuje na zkušenosti s nelegálními drogami a nové látky. Mezi uživateli stále převládá konopí. Zkušenost s ním má zhruba třetina dospělých, téměř půl milionu lidí jej však užívá čistě za účelem samoléčby. Velké obavy v posledních letech odborníci vzbuzuje užívání nových látek. Např. tolik diskutovaný kratom užilo v posledním roce ve skupině dospívajících (15-19 let) 8-17 % osob a data hovoří o 17 úmrtích ve spojení s touto přírodní drogou.
„Vyšetřování případů úmrtí v souvislosti s kratomem prokázala, že ani v jednom případě nebyla na vině pouze tato látka, u všech zemřelých bylo prokázáno kombinované užívání návykových látek. Ve všech případech šlo o uživatele starší 18ti let,“ popisuje Jiří Richter, ředitel organizace Sananim a místopředseda Rady APAS a dodává: „Nechceme znevažovat závažnost nových látek jako je právě například kratom, nicméně ukazuje se, že mnohem závažnější je právě podcenění jejich účinnosti v rámci kombinace například s psychofarmaky či alkoholem.“
V ČR je odhadem 45–47 tisíc rizikových uživatelů drog a zatímco heroin se podařilo z českých ulic prakticky vymýtit, většina z celkového počtu uživatelů tvrdých drog je připisována pervitinu, pravidelně jej užívá 35–38 tisíc lidí.
Česká republika dnes vykazuje jednu z nejnižších měr úmrtí na předávkování drogami v EU (10 úmrtí na milion obyvatel ve věku 15–64 let v roce 2023 oproti průměru EU 24,7) a téměř nulový výskyt HIV mezi injekčními uživateli drog – tyto výsledky jsou připisovány infrastruktuře harm reduction a léčby, nikoli represi ze strany orgánů činných v trestním řízení.
Politiky opomíjenou, ale další závažnou a stále se rozmáhající závislostí je hazard a digitální svět. Až čtvrtina mladistvých ve věku 15–19 let má v posledním roce zkušenost s hazardními hrami o peníze.
Pokud jde o digitální závislosti, rizikové chování se výrazně projevuje u dětí a dospívajících, zejména v souvislosti s nadměrným užíváním sociálních sítí a rizikovým hraním placených digitálních her.
Politika závislostí v České republice se dlouhodobě osvědčuje jako efektivní a mezinárodní instituce ji pravidelně hodnotí jako nadstandardní a úspěšnou. Vědecká data potvrzují efektivitu prevence především v oblasti tzv. nelegálních drog. V případě legálních návykových látek (alkohol, tabák) a nelátkových závislostí (gambling, nadužívání sociálních sítí) je však situace mnohem horší. Celkové počty lidí, kteří jsou na alkoholu či tabáku závislí, jsou v Česku varující. Prostředky na prevenci či léčbu však stále chybí, i přesto se však odborníkům v oblastí oblasti závislostí daří i s omezeným rozpočtem sklízet významné úspěchy.
Společenské náklady užívání legálních i nelegálních návykových látek dosahují až 175 miliard Kč ročně, z nichž 100 miliard Kč tvoří škody způsobené tabákem, 50 miliard Kč má na vině alkohol a dalších 10 miliard Kč způsobují nelegální drogy. Hazardní hraní přináší další náklady ve výši přibližně 15 miliard Kč. Je tedy evidentní, že legální návykové látky představují řádově vyšší problém než ty nelegální a stát by se měl k těmto statistikám stavět čelem namísto nesmyslného zasahovaní do funkčního systému a nelogických přesunů závislostní politiky na Ministerstvo zdravotnictví, kde pro mnoho úkonů nemají úředníci ani potřebné zákonné prostředky.
Kontakt pro média:
Matěj Hollan
Ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb
E-mail: asociace@asociace.org
tel. +420 774 956 148
