Digitální technologie se stávají jedním z nejrychleji rostoucích rizikových faktorů ovlivňujících zdraví dětí a dospívajících. Podle odborníků z Asociace poskytovatelů adiktologických služeb(APAS) i dostupných studií přibývá mladých lidí, kteří vykazují známky problémového užívání sociálních sítí, digitálních her či jiných online platforem. Přestože je nadužívání těchto nástrojů evidentní, stát dosud nepřipravil jednotnou strategii, která by primární prevenci v této oblasti řešila.
„Digitální závislosti jsou trend, jehož dopady si dnes společnost ani politická reprezentace plně neuvědomují. Děti vyrůstají v prostředí, které je designované tak, aby je udrželo online co nejdéle, a to často pomocí návykových algoritmických prvků. Takové prostředí má velmi intenzivní dopad na jejich duševní zdraví a wellbeing. Děti trpí úzkostmi, depresemi, a mohou pak hledat útěchu například v kratomu, nikotinových sáčcích a dalších látkách. Je to začarovaný kruh,” říká Jana Michailidu, odbornice na drogovou politiku, psychoaktivní látky a veřejné zdraví, a dodává: „Pokud nyní nevytvoříme komplexní rámec, jak děti chránit, narazíme na mnohem větší problémy.”
Digitální technologie jako obrovské riziko. Problémové používání strmě roste
Dostupná data ukazují, že digitální technologie zasahují do života mladých lidí stále výrazněji. Podle výzkumu Zdravé Generace spadá mezi problematické uživatele sociálních sítí přibližně 8 % dětí ve věku 11–15 let, což je o 3 % více, než kolik jich v Česku odhalila mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) při posledním republikovém sběru dat v roce 2018. U digitálních her pak vykazuje znaky problémového hraní zhruba 13 % chlapců a 5 % dívek. Zpráva o digitálních závislostech 2024 navíc uvádí ještě vyšší hodnoty. Dle dostupných dat hraje digitální hry rizikově, tedy 4 a více hodin denně, až 25 % dětí ve věku 11-15 let a téměř 15 % dospívajících ve věku 15-19 let. Rizikové užívání sociálních sítí se pak týká až 30 % dětí a 50 % dospívajících.
„Velká část obsahu a algoritmů na sociálních sítích je nastavena tak, aby uživatele udržela co nejdéle v aplikaci. Kombinace dopaminových odměn a nepravidelného posilování funguje stejně jako herní automaty. Bojují s tím často i dospělí, děti s nevyvinutou sebekontrolou nemají prakticky žádnou šanci,“ vysvětluje Michailidu.
Téma digitálních závislostí začíná řešit i Evropská unie, která v rámci připravovaných iniciativ upozorňuje na rizika spojená s tzv. návykovým designem digitálních platforem. „Přestože některé návrhy míří k přísnějším pravidlům a větší odpovědnosti platforem, samotná regulace algoritmů problém nevyřeší. Klíčová bude kombinace vzdělávání, podpory škol a práce s rodinami, tedy opatření, která dokážou dětem skutečně pomoci v každodenním prostředí,” říká Helena Gherasim, předsedkyně Rady APAS.
Školy i služby musí čelit dopadům samy. Státu chybí strategie a koordinace
Ačkoli regulace algoritmů probíhá především na mezinárodní úrovni, stát může už nyní podniknout kroky, které dětem reálně pomohou – posílit digitální gramotnost žáků i pedagogů, nabídnout rodičům podporu a vytvořit pro školy jasné postupy. Podle APAS však v českém prostředí stále chybí jednotná strategie a vymezení odpovědností, což vede k tomu, že školy často vidí závažné dopady nadužívání digitálních technologií, ale nemají dostatek kapacit ani odborného vedení, aby je dokázaly systematicky řešit.
APAS: je nutné stabilní financování a legislativní opora prevence
„Znovu se ukazuje systémová slabina české prevence: nedostatečné legislativní ukotvení, chybí ucelená strategie a velká část zodpovědnosti leží na školách, které na tuto roli nejsou dostatečně připravené a nemají ani potřebnou podporu. Takový model není dlouhodobě udržitelný,“ dodává Gherasim.
Digitální prostředí bude život dětí dál zásadně formovat, a právě proto stojí české školství i odborné služby před příležitostí reagovat na tyto změny s větší jistotou a jasným směrem. Potřebujeme rámec a podporu, které zajistí, že děti budou v online světě nejen chráněny, ale také připraveny se v něm bezpečně a sebejistě pohybovat. Cílem je, aby dokázaly technologie využívat tak, aby je podporovaly, nikoli oslabovaly – a to je výzva, která se týká nás všech.
Kontakt pro média APAS:
Helena Gherasim
předsedkyně Rady APAS
e-mail: asociace@asociace.org
tel. +420 777 916 253
