Česká republika čelí epidemii nových závislostí – digitálních, nikotinových, i těch spojených s látkami jako kratom nebo energetické nápoje. Dosluhující vláda však v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 na tyto výzvy nijak nereaguje. Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) proto apeluje na novou vládu, aby prostředky na prevenci navýšila alespoň na 1 miliardu korun.
Podfinancovaná primární prevence nestačí čelit novým závislostem
„Primární prevence je dlouhodobě podfinancovaná a stát bohužel dosud nikterak nereagoval na realitu, která se dramaticky změnila. Zatímco dříve jsme řešili hlavně tvrdé drogy a alkohol, dnes čelíme zcela nové vlně závislostí zahrnující kratom, kanabinoidy, nikotinové produkty, digitální závislosti a energetické drinky. Obzvláště kritická je situace z toho důvodu, že tyto jevy zasahují všechny děti, nejen rizikové skupiny,“ říká Matěj Hollan, ředitel APAS.
Podle APAS je problém dvojí. Za prvé, financování nejen primární prevence, ale ani jiných oblastí péče o závislé se dlouhodobě nezvyšuje a nereflektuje nové formy závislostí, které se v posledních letech masivně rozšířily mezi dětmi a dospívajícími. Odborníci i školní metodici prevence přitom tyto trendy dobře vidí a snaží se na ně reagovat – připravují programy zaměřené na digitální závislosti, užívání nikotinových sáčků či rizika spojená s kratomem. Jejich práce však naráží na limity systému, který jim neposkytuje potřebnou metodickou ani finanční podporu. „Prevence v očích států se stále orientuje na klasické drogy, ale dnešní děti ohrožuje úplně jiné prostředí. Neřešíme heroin, řešíme TikTok, energeťáky a kratom. To je zásadní změna, na kterou stát nereaguje,“ upozorňuje Matěj Hollan.
Druhým zásadním problémem je nedostatek systematické osvěty vůči pedagogům a rodičům. Ti se podle odborníků často ocitají v situaci, kdy problematice nerozumí a nevědí, jak s dětmi o rizikovém chování nebo nových závislostech mluvit.
Alarmující data: české děti patří k nejvíce ohroženým v Evropě
Podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti trpí téměř 54 % českých dětí nízkým well-beingem a 13,7 % šestnáctiletých se nachází v riziku rozvoje duševní poruchy. Mezinárodní studie ESPAD 2024 pak ukazuje, že rizikové chování mezi dospívajícími je v Česku stále rozšířenější. 60 % středoškoláků pravidelně pije energetické nápoje, 15 % denně vapuje, 18 % tráví každý den hraním digitálních her a téměř polovina dospívajících sleduje videa na sociálních sítích déle než čtyři hodiny denně. Tyto návyky podle odborníků výrazně zhoršují kvalitu spánku, soustředění i duševní odolnost dětí a mladých lidí.
Zatímco jinde už konají, Česko přehlíží realitu
Zatímco země jako Dánsko, Nizozemsko nebo Austrálie už přijímají konkrétní opatření na ochranu dětí před negativními dopady digitálních technologií – včetně regulace používání chytrých zařízení či vzdělávání pedagogů – Česká republika stále „zavírá oči“. „Česko patří mezi nejzanedbanější státy v oblasti digitálních závislostí. Stát tuto problematiku dlouhodobě podceňuje a místo podpory prevence prosazuje zavádění technologií do školek a škol bez jakéhokoli varovného rámce,“ upozorňuje Hollan.
APAS proto vyzývá novou vládu, aby při schvalování rozpočtu napravila chybu dosluhující vlády a navýšila financování prevence a léčby na 1 miliardu korun. „V současném návrhu rozpočtu je na prevenci vyčleněno jen 415 milionů korun, přičemž na nové závislosti není vyčleněno vůbec nic. Pokud to nová vláda myslí vážně s ochranou duševního zdraví dětí, musí tuto situaci rychle změnit,“ uzavírá Hollan.
APAS připravil celorepublikovou kampaň MámNaVýběr
Podporu prevence a větší informovanost veřejnosti chce APAS posílit také prostřednictvím nové kampaně MámNaVýběr. Ta je zaměřena na pedagogy i rodiče a jejím cílem je zvýšit povědomí o významu primární prevence a nabídnout konkrétní návody, jak s dětmi o rizikovém chování mluvit a kde hledat odbornou pomoc.
Kontakty pro média:
Matěj Hollan
ředitel APAS
asociace@asociace.org
+420 774 956 148
