Jak předcházet konfliktům v prostředí, kde se setkávají děti, rodiče, učitelé a vedení školy, přitom každý s jinými očekáváními a zkušenostmi? Právě o tom mluvil v našem podcastu MámNaVýběr Filip Kadlec z organizace Proxima Sociale, který se dlouhodobě věnuje vzdělávání a prevenci.
A jedna věc byla hned na začátek jasná: kvalitní komunikace je nejúčinnější prevence konfliktů.
Kde konflikty ve školách vznikají? Často tam, kde chybí informace
Když se řekne „konflikt ve škole“, většina z nás si vybaví hlavně spory mezi dětmi. V realitě jde ovšem o širší pojem. Konflikty se dnes týkají i vztahů mezi učiteli a žáky, komunikace mezi rodiči a školou nebo očekávání, která může mít každá strana jiná.
Právě komunikace mezi školou a rodiči je podle Filipa Kadlece oblastí, ve které napětí roste nejrychleji. Ne proto, že by byli rodiče konfliktnější, ale protože chtějí být víc zapojení, víc informovaní a mít větší přehled o tom, co se děje kolem jejich dětí.
Škola se přitom stále učí reagovat na nové komunikační nástroje, které rodiče přijali velmi rychle – ať už jde o digitální platformy, e-maily, nebo aplikace vzniklé během pandemie. Výsledkem může být nerovnováha: rodiče čekají rychlou, srozumitelnou a úplnou informaci, zatímco školy teprve hledají způsob, jak tyto nové kanály začlenit do běžné praxe.
Prostor pro domněnky je živnou půdou konfliktů
Když komunikace ze strany školy nefunguje, rodiče začnou hledat informace jinde: u dětí, mezi sebou, v online skupinách. Kvůli nedostatečným informacím mohou vznikat mylné domněnky, které často s realitou nemají moc společného.
Platí tu jednoduché pravidlo: informace, která přijde první a je emotivní, má obrovskou sílu. Často nastaví atmosféru celé situace, i když je postavená hlavně na dohadech.
Pokud rodiče dlouhodobě cítí, že se k nim důležité věci dostávají pozdě nebo neúplně, může se postupně nahromadit pocit křivdy či nedůvěry. V tu chvíli stačí málo, aby se celá situace vyeskalovala, od prudkých reakcí až po obcházení školy směrem ke zřizovateli nebo inspekci.
Jak těmto situacím předcházet? Pravidelnost, jasnost a vyváženost
Klíčem není komunikovat víc, ale průběžně a srozumitelně. Co pomáhá nejvíce?
1. Pravidelný kontakt
Když se škola ozývá jen v případech, kdy se vyskytne problém, rodiče se naučí: „volají ze školy = je průšvih“. Naopak pravidelné a neutrální sdílení informací pomůže tento vzorec rozbít.
2. Vyvážený obsah
Ze školy by neměly chodit jen upozornění nebo výtky. Rodiče ocení i průběžné informace o dění ve škole, pochvalu, shrnutí projektů, pozvánky nebo drobnosti, které ukazují, jak škola funguje.
3. Využití vhodného prostředku pro komunikaci
Každá škola má jiné možnosti, ale důležité je, aby byl kanál stabilní, srozumitelný a pro rodiče předvídatelný.
4. Otevřenost v momentě, kdy se něco děje
Problému se vyhnout nelze, lze ale předejít eskalaci. Včasná informace dokáže zabránit domněnkám a chrání obě strany.
Když přijde problém, nálada by neměla být konfliktní
Pokud funguje dlouhodobá a stabilní komunikace, řeší se jednotlivé situace mnohem snáz. Rodič v tu chvíli nepřichází „na kobereček“, ale do prostředí, kde:
- ví, že škola běžně komunikuje,
- nečeká útok nebo kritiku,
- chápe kontext,
- přijde spíš spolupracovat než se bránit.
Tím se spíš vytváří prostor pro společné hledání řešení než pro konfrontaci.
Závěrem: Prevence konfliktů není o krizovém řízení. Je o vztazích a komunikaci.
Konfliktům se ve škole nelze vyhnout úplně. Jsou přirozenou součástí prostředí, kde spolupracuje mnoho lidí. Dá se jim ale účinně předcházet. Základ je překvapivě jednoduchý: vytvářet komunikaci, která je pravidelná, srozumitelná, lidská a oboustranně respektující. Taková komunikace buduje důvěru. A důvěra snižuje napětí, předchází domněnkám a umožňuje škole i rodičům řešit situace společně, nikoliv proti sobě.🎧 Poslechněte si celý další díl podcastu MámNaVýběr – https://open.spotify.com/episode/6MEk8mNpca02BPXsG9389a
