Činnost sekce

Poslání

Kdo: Drogové služby ve vězení provozují neziskové organizace zabývající se prací s uživateli návykových látek.

Kde: DSV jsou poskytovány ve věznicích ČR (VV, VTOS).

Jak: Kontakt s klienty probíhá formou individuálních a skupinových poradenství - tam, kde mají NNO přístup do věznice; s klienty v ostatních věznicích ČR formou písemného kontaktu.

Komu, Co: DSV jsou určeny uživatelům drog včetně drog legálních. Snažíme se podpořit klienty v obtížné životní situaci a pomoci jim adaptovat se na prostředí výkonu vazby a výkonu trestu a následně po výstupu z vězení.

Proč: Základním východiskem pro poskytování tohoto typu služeb ve VTOS a VV je neztratit kontakt s klienty a navázat kontakt s klienty novými. Cílem je využít jejich pobyt ve VV nebo VTOS, který je vytrhl z dosavadního životního stylu často spojeného s životem na ulici a kriminální činností, a pracovat na případné změně jejich postoje k užívání drog směrem k abstinenci.

Součástí DSV je podpora osob blízkých uživatelů drog ve VV a VT, popřípadě zprostředkování kontaktu a pomoc při znovuobnovení vztahů.

Činnost Sekce Drogové služby ve vězení A.N.O.

Od počátku 90. let se v České republice rozvíjely služby na poli prevence, léčby a následné péče v oblasti drogové problematiky. Na konci devadesátých let existovalo poměrně ucelený systém preventivních programů, služeb Harm reduction i léčebných zařízení. Nebyla však bohužel pokryta oblast práce s klientem v konfliktu se zákonem - tedy oblast služeb pro uživatele drog poskytovaných přímo ve vazebních věznicích nebo ve výkonu trestu a taktéž právní poradenství pro uživatele drog. Pracovníci nízkoprahových i léčebných programů se setkávali s tím, že se jejich klienti vzhledem ke svému životnímu stylu souvisejícímu s užíváním drog dostávali do potíží se zákonem - byli trestně stíháni, často vazebně, souzeni a nezřídka odsouzeni k výkonu trestu odnětí svobody. Pracovníci zařízení často spontánně klienty ve věznicích navštěvovali v rámci řádných návštěv, tzv. „navštívenek“ a udržovali s nimi písemný kontakt. Nastala potřeba tuto činnost oficiálně zaštítit, začala se tedy rozvíjet komunikace s vedením jednotlivých věznic, hledali se cesty, jak spolupracovat a začaly vznikat první projekty zaměřené výhradně na práci s klienty v konfliktu se zákonem. Historie a chronologický rozvoj drogových služeb ve vězení viz. níže.

Východiska pro spolupráci NNO a VS, resp. pro působení externích drogových pracovníků ve vězeňském prostředí

I. Pobyt ve vazbě či ve vězení - tím, že se jedná o vytržení ze stereotypního chování „kolotoče s drogou“ - je vhodným momentem pro intervenci, pro poradenskou, případně terapeutickou práci. Je to situace, kdy si klient uvědomí svůj skutečný stav a řada z nich projeví zájem změnit svůj životní styl. Předpokládáme, že pokud se tohoto okamžiku rozhodnutí využije a začne na UD působit formou individuální a skupinové práce, motivačních rozhovorů, podpůrné terapie atd., je zde naděje, že po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (dále jen VTOS) nebudou jejich první kroky směřovat zpět do kriminálního a drogového prostředí.

II. Vězeňství stále nemá takovou úroveň, co se týče nápravné funkce, jakou by mělo mít (účel trestu - izolace, prevence, výchova), z důvodů přeplněnosti věznic,nedostatek práce pro odsouzené, zastaralé a nevyhovující prostory, atd. (viz. zpráva Českého helsinského výboru z roku 1999). Dochází zde k šíření „kriminální infekce“ - tzn. jakýkoliv pobyt ve vězení a zejména opakované VTOS vedou člověka k utvrzování kriminálního způsobu chování. Dochází zde k tzv. prizonizaci - z odsouzeného člověka se vytváří prototyp vězně - tzn. takový člověk neumí žít v normální společnosti na svobodě, ale nejlépe se orientuje ve vězeňských podmínkách. Přestože od roku 1999 došlo ve VS k řadě pozitivních změn, stále mnoho problému dále přetrvává, což dokládá zpráva ČHV z května 2006.

III. Zkušenosti ze zahraničí např. Švédsko, SNR, Holandsko a Francie, Velká Británie ukazují jako užitečné pro zlepšení vězeňské péče za pomocí profesionálních externích pracovníků a spoluprací s NNO

Důrazem na souvislost kriminality ve společnosti se zneužíváním drog dochází v evropském vězeňství k rozvoji specifických služeb, které jsou zaměřeny na uživatele drog ve vězení. Do tohoto procesu se od počátku zapojují a jsou přizvány NNO a vytvářejí širokou nabídku poradenských a terapeutických programů. V některých zemích se tyto organizace stávají rovněž významnými činiteli ve vytváření metodiky těchto služeb. Dochází k rozvoji do té doby nebývalé spolupráce mezi věznicemi a NNO.

IV. „Efekt externisty“ - samotný fakt, že s UD ve vězení pracují odborní externí pracovníci je pro větší efektivitu pokračování návazné péče po výstupu z vězení nesmírně důležitý. Tím, že externí pracovníci mohou s klienty pracovat i po výstupu z vězení a být v kontaktu s osobami blízkými klientů ve vězní se ukazuje jako vyznaný prvek pro úspěšnou resocializaci.

„...Externí poradce by však neměl nikdy patřit přímo k věznici nebo jiné justiční instituci. Zejména v očích svých klientů by měl mít určitý odstup od vězeňské instituce, protože efektivita jeho práce zde závisí nejen na jeho osobnosti a profesionalitě, ale také na stupni jeho nezávislosti na vězeňském systému. Drogově závislý vězeň, jak se ukazuje, projevuje větší důvěru k osobám, které nejsou přímo spojeny s věznicí. V externí poradenské a terapeutické práci se osvědčuje nebyrokratický přístup (např. nevyžadovat od poradce speciální povolení, umožnit přístup ke spisům, které potřebuje ke své práci, sezení poradce s klientem by mělo probíhat bez přímé přítomnosti dozoru - jen na dosah signálu v případě komplikací či ohrožení, atd). K úspěšnosti práce také přispívá vytvoření vhodného prostředí na tato sezení....“
In Drug abusers in prisin, WHO Regional Publikations No 27,1990

„...protože vězení je umělý svět, který vytváří a podporuje nepřirozené vztahy s nepřirozenými hodnotovými žebříčky, je naší snahou zapojit a integrovat do převýchovných procesů nejrůznější společenské organizace... Máme snahu vytvořit a podporovat reintegrační projekty, aby odsouzení mohli poté, co trest odnětí svobody splní svůj význam, podmíněně opustit brány věznic a pokračovat pod dohledem a vedením nestátních organizací v přirozeném prostředí ve své socializaci a resocializaci... Na nápravě problémů se tak musí podílet stát spolu s neziskovým sektorem, pro jehož působení však musí být nejprve vytvořeny vhodné materiální podmínky.
(in České vězeňství 1/2000 ročník 8, Vězeňství je speciální sociální službou společnosti)

Legislativní rámec pro působení NNO ve věznicích

Přehled zákonů a vyhlášek, které umožňují působení NNO ve vězeňském prostředí:

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (§ 43 Účast církví,... zájmových sdružení občanů, NNO a dalších orgánů a institucí na naplňování účelu trestu)

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., řád výkonu trestu odnětí svobody (§ 36 realizace programů zacházení odst. 5 písmeno a, b, c + odst. 6, §73, §74 a §75 Účast zájmových sdružení občanů a nevládních organizací)

• § 74 Zájmová sdružení občanů a nevládní organizace působící v souladu s právními předpisy se mohou podílet na naplňování účelu výkonu trestu zejména těmito formami:
  • individuálními návštěvami odsouzených,
  • prováděním přednášek a besed, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců
  • podílem na naplňování speciálních výchovných a zájmových aktivit programů zacházení (36 odst. 5 a 6)
  • podílem na přípravě odsouzených k propuštění na svobodu a na sociální práci s odsouzenými.

Zákon č.293 / 1993 sb., o výkonu vazby

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č.109/1994., řád výkonu vazby

• §57 poskytování sociálních služeb a opatření s tím spojená,
  • ods. 2 Ve své činnosti sociální zaměstnanci Vězeňské služby úzce spolupracují především s příslušnými kurátory..., jakož i se zájmovými sdruženími občanů. Sociální služby jsou zabezpečovány především:
    • poskytováním sociálního poradenství
    • pomocí při řešení obtížné sociální situace obviněných a jejich rodin

(In: ÚZ, Trestní předpisy , Přestupky)

Principy a východiska služby

Bio - psycho - sociální model závislosti

Východiskem programu je pojetí závislosti v bio-psycho-sociálním modelu, ve kterém se rozšiřuje model biomedicíncký o rozměr psychických funkcí, mezilidských vztahů, jejich dynamického vývoje a vzájemného podmiňování. Tento model se opírá o široký koncept zdraví, prosazovaný WHO - „zdraví je stav tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“. Tento model integruje poznatky z přírodních, psychologických i společenských věd, rozvíjí mezioborový přístup ke klientům.

Někdy je přidáván i prvek spirituální úrovně - něco k čemu se vztahujeme jako k nejvyšší autoritě, co nás přesahuje, co dává životu smysl.

Dalším východiskem/principem je přístup Public Health - ochrany veřejného zdraví, který se obrací od jednotlivce k ochraně populace (zejména pak ochranu před šířením infekčních chorob).

Přístup Public Health doplňuje princip harm reduction, který se zabývá jednotlivcem, jeho individuálními potřebami a perspektivami. Právě proto, že přístup harm reduction pracuje s klientem tady a teď, jeví se jako velice vhodný v modifikaci na prostředí VV a VTOS, kde klient abstinuje, ale mnohdy jde o abstinenci nucenou, ne dobrovolnou. To může být příležitost, jak s využitím vhodné metody klienta motivovat ke změně jeho životního stylu, motivovat ho k léčbě, k životu bez drogy nebo ho vést k osvojení si informací o zásadách bezpečnějšího užívání a sexu.

Sociální a sociálně pedagogický model

V modelu drogové závislosti tyto přístupy zdůrazňují vnější faktory: nepříznivé sociální prostředí, nevhodnou výchovu, chybění či ztrátu sociálních dovedností,schopností a možnosti integrovat se do komunity. Používanými metodami jsou pak v DSV: sociální poradenství, vedení, intervence a asistence, nácvik soběstačnosti, sociálních a pracovních dovedností, resocializace.

Cílová skupina

• osoby experimentující s drogou a uživatelé drog, včetně drog legálních, kteří se dostali do konfliktu se zákonem, popřípadě se již nacházejí ve výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody; dále pak jejich rodinní příslušníci, partneři či osoby blízké.
• projekt si klade za cíl pracovat také s osobami, které se nacházejí ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebyli v minulosti uživateli drog, ale jejich současná situace může jejich postoje ohrozit směrem k experimentování s drogami či užívání.

Projekt se také zaměřuje na pracovníky věznic a vazebních věznic (sociální pracovníci, pedagogové, psychologové, vychovatelé, uniformovaný personál), a to zejména na prohloubení jejich znalostí v oblasti drogové problematiky a vytváření podmínek účinné spolupráce na naplňování cílů projektu formou kontinuálního vzdělávání.

Cíle Drogových služeb ve vězení

Služby se zaměřují na řešení drogového problému uživatelů drog, kteří se nacházejí ve vězení, a to cestou poskytování odborných služeb a účinnou spoluprací s Vězeňskou službou a dalšími subjekty (např. Probační a mediační služba, atd.)

Obecné cíle:

• realizace preventivního a léčebného programu pro uživatele drog v konfliktu se zákonem s cílem motivovat klienty ke změně životního stylu - prevence kriminality, prevence relapsu, prevence šíření infekčních onemocnění v populaci;
• umožnění kontaktu klienta s poskytovanými službami následné péče (prevence i léčba).